|
|
Plán ochrany krajinných památkových zón
Vondráčková, Simona
Kulturní krajina je součástí světového bohatství přispívající k upevnění evropské identity (viz Úmluva Rady Evropy o krajině). Krajinné dědictví je tedy naší národní kulturní hodnotou a je nutné o ní náležitě pečovat. Ochrana kulturní krajiny je nejen v gesci ochrany přírody a krajiny (Ministerstva životního prostředí), ale také památkové ochrany, a to prostřednictvím mimo jiné institutu krajinných památkových zón. Zatímco většina zvláště chráněných území má své plány péče, které na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu navrhují opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany (viz § 38 zákona č. 114/1992 Sb.), systémová ochrana krajinných památkových zón dosud v praxi chybí a nemá ani výraznou oporu v nástrojích územního plánování. V roce 2008 se do české legislativy novelou zákona č. 20/1987 Sb. dostal nástroj tzv. plánů ochrany, ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot. Institut plánu ochrany není však do současnosti hojně využíván, mezi odbornou veřejností se stále jedná o poměrně neznámý nástroj a první plán ochrany krajinné památkové zóny tak na své vyhlášení stále čeká. Neexistuje tedy cílený, systémový a jednotný (projednaný) způsob zabezpečení ochrany hodnot kulturní krajiny chráněné prostřednictvím krajinné památkové zóny. Příspěvek vysvětluje podrobněji plán ochrany, jeho účel, cíle a smysl v kontextu současné legislativy a představuje obsah takového dokumentu na příkladu krajinné památkové zóny Náměšťsko.
|
|
|
Náměšťsko – krajina obor a lesů
Švárová, Tereza
Jedinou krajinnou památkovou zónou v kraji Vysočina, rozkládající se mezi Náměští nad Oslavou a Kralicemi nad Oslavou, je Krajinná památková zóna Náměšťsko. Účelem příspěvku je tuto krajinu představit z hlediska krajinářského, urbanistického i architektonického s důrazem na hodnoty dvou obor, zabírající velkou část území, a stanovit významné kulturní a historické hodnoty, prostorové a vizuální vazby. Území krajinné památkové zóny charakterizuje nejen malebná leso-polní krajina, tvořená zaoblenými vrchy svažujícími k údolím vodních toků, ale i dvě obory: Náměšťská obora, která je zároveň pod právní ochranou přírodní památka a menší obora u sídla Jinošov. Zámecká Náměšťská obora nazývána také Kralická obora, je větší z dvou obor a dominuje jí klasicistní lovecký zámeček Lusthaus a chov daňků. Obora Jinošov je spjatá se zámkem Schönwald a Jindřichem Vilémem, který přeměnil původní bažantnici na anglický park. Obě zámecké obory jsou komponovanou krajinou, bohatou nejen na lesní průseky umocňující vizuální osy, ale také na množství nemovitých kulturních památek a dalších typických hodnot v areálech obor. Jedná se například o ohradní zdi, pilířové brány, oranžerie, ovčárnu, hájovny, krmelce a zejména také vodní plochy jako napajedla dotvářející krajinný komplex. V obou oborách převažují smíšené a listnaté lesy, tvořené zejména buky a duby. Ačkoliv jsou obory vnímány zejména jako vymezené přírodní komplexy s historickým kontextem, jejich významnost dotváří zejména jednotlivé méně diskutované kulturní znaky, které jsou důkazem kulturního života a historického podpisu této části krajiny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace rozvoje území v režimu krajinné památkové zóny
Vojtková, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou krajinných památkových zón, konkrétně možnostmi jejich ochrany a možnými opatřeními vedoucími k jejich zkvalitnění. Představuje legislativní nástroje, metodiky a nástroje financování ochrany a obnovy krajiny. Popisuje jak národní legislativu, tak mezinárodní úmluvy a ustanovení. Za modelové území byl zvolen katastr Bítov náležící do krajinné památkové zóny Vranovsko-Bítovsko. Zde byla na základě terénního průzkumu a dostupných materiálů o území zpracována krajinná analýza včetně problémové mapy. Navržen pak byl soubor úprav uspořádání krajiny, který je v několika případech doveden do detailnějšího řešení v podobě půdorysných plánů a skic.
|
|
| |
|
|
Identifikace a ochrana krajiny s významnými kulturně historickými a přírodními hodnotami: krajinná památková zóna Čimelicko - Rakovicko
TATEROVÁ, Andrea
Cílem bakalářské práce je vymezení kulturně historických hodnot území a podle územně plánovací dokumentace konstatování rizik ohroţujících prvky kulturně historických hodnot krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko. Součástí práce je rovněţ vyhodnocení území a návrhy řešení na ochranu kulturně historických hodnot krajiny i rozvoje území. V úvodu práce jsou představeny cíle práce a stanoveny hypotézy. Následně je v díle představeno modelové území (poloha a vznik krajinné památkové zóny, přírodní podmínky, historický vývoj území). Klíčová kapitola se věnuje vymezení jednotlivých kulturně historických jevů, jejich charakteristice a vyhodnocení prostřednictvím územních plánů. Jsou zde představeny návrhy na ochranu významných jevů a rozvoj krajinné památkové zóny. Návrhy na ochranu a rozvoj území byly rozvinuty prostřednictvím návrhu naučné stezky. Závěr práce je věnován reflexi výsledků a vyhodnocení hypotéz. Součástí práce jsou mapové a tabulkové výstupy a fotografické přílohy pořízené při terénním průzkumu.
|
|
|
Metodika hodnocení vlivů na krajinné památkové zóny
Sedláček, Josef ; Salašová, Alena ; Trpáková, Lenka
Cílem metodiky je vytvoření postupu pro vyhodnocení vlivu nových záměrů na hodnoty definované v krajinných památkových zónách. Východiskem při tvorbě metodiky byla potřeba prosazovat historickou a kulturní kontinuitu vývoje v krajinných památkových zónách a integrovat rozvoj území s plánem ochrany a plánem regenerace krajinné památkové zóny. Postup vychází z principu prevence a je navržen tak, aby bylo možné předejít nevratným zásahům, které mohou mít negativní vliv na kulturně-historické hodnoty v území. Metodika je určena expertním posuzovatelům a pracovníkům Národního památkového ústavu odpovědným za odborná vyjádření k změnám a úpravám v krajinných památkových zónách a ochranných pásmech a specialistům, oprávněným posuzovat vlivy záměrů na krajinu. Metodika poskytuje strukturovaný postup, který prověří možné dopady záměrů na hodnoty KPZ.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika monitoringu stavu krajinné památkové zóny
Salašová, Alena ; Sedláček, Jozef ; Trpáková, Lenka ; Martinková Kuchyňková, Hana
Historická kulturní krajina představuje významný fenomén kulturního bohatství společnosti. Území s vysokou koncentrací dochovaných kulturně historických hodnot může Ministerstvo kultury prohlásit za památkovou zónu. Velkým problémem současné správy krajinných památkových zón v ČR je absence systematicky pojatého managementu území zahrnujícího komplexní evidenci hodnot památkové zóny, plán její ochrany a regenerace a způsob sledování stavu území ve vazbě na plánování krajiny. Z uvedeného důvodu byl v letech 2012 - 2015 realizovaný výzkumný projekt financovaný Národní agenturou kulturní identity ""Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón"", jehož hlavním cílem byla standardizace všech výše zmíněných etap ochrany a správy památkových zón. Metodika se zaměřuje na problematiku monitoringu stavu krajinných památkových zón, který přesto, že je nezbytnou součástí správy každého území, není v České republice dosud standardizován ani efektivně zabezpečen. Metodika prezentuje hlavní principy metodiky monitoringu stavu krajinné památkové zóny, zpracované v rámci uvedeného projektu.
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.